Rýže, nepostradatelná součást asijské kuchyně… Ale nejen té…! Věděli jste, že se jí na světě ročně vyprodukuje něco přes 750 milionů tun? Největší producenti se sice nacházejí převážně na asijském kontinentu, ale i Evropa, přestože v žebříčku výrazně zaostává, každoročně přispívá svým dílem, konkrétně 2,8 milionu tun ročně. Zkrátka, rýže je v kurzu!
Je dokonce jednou z nejkonzumovanějších základních potravin na světě. A k velké radosti jejích příznivců údajně existuje přibližně 130 000 odrůd, z nichž každá má svou vlastní chuť, strukturu i barvu.
To je pro chuťové pohárky opravdová radost! V tomto článku vás sice ušetřím popisu všech 130 000 odrůd, ale najdete zde uceleného průvodce různými druhy rýže, které možná jednou budete vařit. Od tradiční bílé přes hnědou až po exotičtější druhy, jako je divoká nebo černá rýže: budete vědět, s čím máte tu čest a s jakou omáčkou si ji vychutnat!
Rýže basmati neboli indická rýže
Rýže basmati je aromatická odrůda rýže pocházející z Indie a Pákistánu. Je velmi oblíbená pro svou květinovou vůni a lehkou, nadýchanou strukturu. Pozor, nepleťte si ji s thajskou rýží!
Rýže basmati se vyznačuje výrazně voňavou chutí lískových oříšků. Má dlouhá, tenká zrna bílé nebo hnědé barvy. Často se používá v indické a pákistánské kuchyni, odkud pochází, ale také v perské či čínské kuchyni.
Je to ideální druh rýže k pikantním nebo výrazně kořeněným pokrmům, jako je hovězí se saté nebo sambal oelek! Chcete-li rýži basmati dodat bohatší chuť, můžete do vody při vaření přidat koření, například kardamom, skořici nebo hřebíček, které ji jemně provoní.
Nejprve ji několikrát propláchněte, dokud nebude voda čirá, abyste odstranili přebytečný škrob a předešli rozvaření. Poté ji můžete uvařit jako obvykle, několik minut ve vroucí vodě. Tento druh rýže se skvěle hodí k pokrmům s omáčkou nebo do salátů. A velké plus: snadno se připravuje!
Thajská rýže
Thajská rýže je v kulinářském světě velmi oblíbenou odrůdou. Je známá také jako jasmínová rýže a vyznačuje se osobitou vůní, která ji odlišuje od ostatních odrůd. Pozor, nechutná ani nevoní po jasmínu, svůj název získala především díky barvě zrn, která připomíná okvětní lístky jasmínu. Podává se například ke kuřeti po chajnansku
Pěstuje se převážně v Thajsku, ale také v dalších částech jihovýchodní Asie. Má dlouhá, mírně průsvitná zrna. Po uvaření má pevnou strukturu. Tato odrůda rýže je oblíbená zejména pro svou jemnou chuť a konzistenci.
Thajskou rýži lze připravit mnoha způsoby, jednou z nejběžnějších metod je však vaření v páře.
Nejprve je třeba ji několikrát propláchnout, aby se odstranil škrob, a poté ji vařit s vodou v páře, dokud nebude dokonale měkká. Najdete ji v mnoha pikantních thajských pokrmech, jako jsou kari a restovaná jídla. Lze ji však použít také jako základ salátů nebo něčeho úplně jiného: dezertů.
Bílá rýže
Bílá rýže patří k nejkonzumovanějším druhům rýže na světě. Získává se odstraněním vnější vrstvy a klíčku rýžového zrna, takže oproti jiným druhům, například hnědé rýži, jde o rafinovanou variantu.
Odstraněním všech těchto vrstev obsahujících vitaminy a vlákninu však vzniká také méně výživná rýže. Jedno řešení: lze ji doplnit dalšími potravinami bohatými na vitaminy a vlákninu, a zlepšit tak její výživovou hodnotu.
Původ bílé rýže není zcela jasný, ale předpokládá se, že se začala pěstovat před tisíci lety ve východní Asii, konkrétně v Číně a Indii. Od té doby se stala základní potravinou mnoha kultur po celém světě.
Má lehkou, nadýchanou strukturu a neutrální chuť, takže si ji snadno oblíbíte. Je také velmi univerzální a lze ji využít v mnoha různých receptech, od asijských přes latinskoamerické až po evropské pokrmy.
Bílou rýži můžete připravit několika různými způsoby: jednoduše v hrnci, ale také v pomalém nebo tlakovém hrnci. Je čas připravit svou nejlepší kantonskou rýži!
Hnědá rýže
Pochází z Asie, kde se rovněž pěstuje již tisíce let. Obecně se má za to, že hnědá rýže byla poprvé vypěstována v Číně před více než 7 000 lety.
Hnědá rýže neboli rýže „cargo“ je druh celozrnné rýže, který je i u nás velmi oblíbený pro svou strukturu a sytivost. Na rozdíl od bílé rýže je totiž hnědá rýže celozrnná, což znamená, že obsahuje všechny části rýžového zrna, díky nimž má tmavě hnědou barvu.
Je dobrým zdrojem rostlinných bílkovin, a tak poměrně rychle navozuje pocit sytosti. Dokonce je považována za zdravější alternativu bílé rýže. Vláknina obsažená v hnědé rýži pomáhá regulovat trávení a udržovat stabilní hladinu cukru v krvi.
Pokud jde o chuť, hnědá rýže je výraznější než bílá. Její příprava se podobá přípravě bílé rýže, má však jeden malý háček: kvůli obsahu vlákniny a živin může její vaření trvat o něco déle.
Před vařením ji propláchněte, abyste odstranili veškeré nečistoty. Hledáte tip na recept? Mexická nebo španělská kuchyně je sázka na jistotu. A proč ji nevyužít v indonéské kuchyni? Použijte ji do pokrmů ze smažené rýže, například do Nasi Goreng.
Černá rýže
Černá rýže, známá také jako „zakázaná rýže“ nebo „císařská rýže“, je další odrůdou, tentokrát pocházející z Číny! Pro zajímavost: říkalo se jí „zakázaná rýže“, protože ji tehdy směl jíst pouze čínský císař.
Samozřejmě je známá především svou velmi výraznou barvou, která může přecházet od tmavě fialové až po sytě černou, a pevnou strukturou. I její chuť velmi připomíná lískové oříšky.
Černá rýže je bohatá na antioxidační antokyany, které mohou zmírňovat záněty, pomáhat v boji proti srdečním onemocněním a posilovat imunitní systém.
Obsahuje také mnoho důležitých živin: vlákninu, vitaminy a minerály… Navíc jde o „bezlepkovou“ rýži, takže představuje ideální alternativu pro osoby citlivé na lepek!
Jak ji připravit? Ač to může znít překvapivě, černou rýži lze skvěle využít v dezertech! Zkuste ji zkombinovat s jemnými chutěmi, jako je kokosové mléko nebo pomerančový květ, s nimiž její lehce oříšková chuť krásně splyne.
Samozřejmě ji můžete použít také ve slaných pokrmech, například jako přílohu k dušeným jídlům. Stále váháte? Pak vám doporučuji vepřové v karamelu!
Velkým plusem je tady její vzhled. S tímto druhem rýže bude každý pokrm vypadat krásně.
Červená rýže
Červená rýže je čínská odrůda pěstovaná převážně v Asii, ale také v dalších oblastech světa. Svůj název získala díky načervenalé barvě, kterou stejně jako u černé rýže způsobuje přírodní barvivo zvané antokyan. Další druh rýže, který vnese na váš talíř trochu barev!
Červená rýže je bohatá na živiny a antioxidanty, díky čemuž prospívá zdraví. Obsahuje vitaminy skupiny B, železo, zinek a další důležité minerály. Stejně jako většina druhů rýže je také zdrojem vlákniny, která může pomáhat regulovat trávení a udržovat zdravou hladinu cholesterolu.
Kromě zdravotních přínosů má červená rýže jedinečnou, lehce nasládlou chuť, která se od ostatních odrůd liší. V asijské kuchyni se často používá k přípravě pokrmů, jako je restovaná rýže, vepřová jídla a polévky.
Mějte však na paměti, že červená rýže obsahuje červené kvasinky, které mohou ovlivňovat játra. Proto se doporučuje nekonzumovat ji ve velkém množství, a pokud máte problémy s játry, poradit se před její konzumací s lékařem.
Rýže japonica
Jde o další druh krátkozrnné rýže pocházející, jak název napovídá, z Japonska. Tato rýže se dostala z Číny do Japonska, kde zdomácněla, a později se začala ve velkém pěstovat i v dalších oblastech světa, zejména v Evropě!
Používá se především jako bílá rýže k většině tradičních japonských pokrmů, jako jsou sushi, sashimi nebo onigiri. Existuje přitom několik odrůd rýže japonica, z nichž každá má své vlastní vlastnosti.
Například rýže Koshihikari je považována za nejlepší odrůdu japonica díky své měkké, lepivé struktuře a jemné chuti. A právě proto je tak oblíbená!
Její vláčná struktura a jemná, lehce nasládlá chuť slaví úspěch, a to už nejen v Japonsku! Velmi často se vaří v páře nebo ve vodě, zejména proto, aby si zachovala svou strukturu a jemnou chuť.
Při přípravě rýže japonica je třeba ji několikrát propláchnout, dokud nebude voda čirá, aby se odstranil přebytečný škrob a nečistoty. Poté se vloží do hrnce se studenou vodou a přivede k varu.
Jakmile voda začne vřít, ztlumí se plamen a rýže se nechá zvolna vařit přibližně 15 minut. Po uvaření se nechá několik minut odpočívat, aby vstřebala přebytečnou vodu. Pokud připravujete sushi, rýže se musí vařit s rýžovým octem, cukrem a solí, aby získala sladkokyselou chuť a lepivou konzistenci, která udrží ingredience sushi pohromadě. Používá se také do omurice.
Mimo japonskou kuchyni lze rýži japonica využít i v dalších asijských pokrmech, například v čínské nebo korejské lepkavé rýži. Často ji používám do své smažené rýže
Lze ji také využít k přípravě dezertů, jako je mléčná rýže nebo rýžové pudinky. Je to velmi univerzální rýže, ať už ji podáváte jako přílohu, nebo jako hlavní složku pokrmu.
Rýže „arborio“
Jde o druh krátkozrnné rýže pocházející z Itálie. Svůj název získala podle města Arborio v údolí Pádu v italském regionu Piemont. Ne všechny druhy rýže pocházejí z asijských kultur! Používá se především k přípravě risotta, italského pokrmu proslulého svou krémovou konzistencí a bohatou chutí.
Rýže arborio se na risotto hodí obzvlášť dobře, protože obsahuje velké množství škrobu. Při vaření se škrob uvolňuje a vytváří krémovou konzistenci, která je pro risotto tak typická. Na dobré risotto z rýže arborio budete potřebovat vývar, cibuli, parmazán a trochu tuku, například olivového oleje nebo másla. Na pánvi rozpusťte máslo nebo rozehřejte olej, přidejte cibuli a restujte ji doměkka.
Poté přidejte rýži arborio a dobře míchejte, aby se lehce opražila. Následně ji zalévejte vývarem, ale postupně, za stálého míchání. Další dávku přidejte vždy až tehdy, když se tekutina zcela vstřebá.
Pokračujte, dokud nebude rýže hotová! Přidejte nastrouhaný parmazán a vše promíchejte. Ihned podávejte, ozdobené čerstvou petrželkou nebo plátky citronu, které pokrmu dodají barvu a svěžest. Existuje spousta variant risotta, takže můžete dát volný průchod své fantazii!
Rýže arborio je také vynikající ve studeném salátu nebo jako příloha k masu a rybám. Ať už se ji rozhodnete připravit jakkoli, je to univerzální a lahodná surovina, která dodá každému pokrmu nádech elegance.
Rýže z Camargue
Tato dlouhozrnná odrůda rýže se pěstuje v naplaveninových rovinách Camargue, oblasti na jihu Francie, a je oblíbená zejména pro svou jemnou chuť a lehce pevnou strukturu.
Rýže z Camargue se pěstuje zodpovědně a udržitelně, bez použití pesticidů a chemických hnojiv, a má ekologickou certifikaci. Rýžová pole v Camargue se zaplavují mořskou vodou kvůli potlačení plevelů, což jim dodává charakteristickou barvu a přispívá k jedinečné chuti rýže.
Rýže z Camargue se ve francouzské kuchyni často používá k přípravě pokrmů, jako je paella či risotto, nebo jako příloha k masu či rybám. Hodí se také do salátů a vegetariánských jídel.
Při přípravě rýže z Camargue je důležité ji před vařením důkladně propláchnout, aby se odstranil škrob a nečistoty. Poté se podle receptu vaří v páře nebo ve vodě.
Pro výraznější chuť ji lze také vařit ve vývaru nebo se směsí koření. Rýže z Camargue je výbornou alternativou běžné bílé rýže, protože je bohatá na živiny, jako jsou vitaminy skupiny B, hořčík a železo.
Lepkavá rýže
V thajské a laoské kuchyni se s pokrmy z lepkavé rýže setkáte velmi často. Co to ale vlastně je? Na rozdíl od jiných odrůd obsahuje lepkavá rýže velmi málo škrobu a je bohatá na amylózu, což jí po uvaření dodává lepivou konzistenci!
Její příprava je jen o něco náročnější. Přestože se lepkavá rýže vaří snadno, musí se před vařením na několik hodin namočit do vody. Poté se vaří v páře nebo ve vodě, dokud není lepivá a měkká. Pro bohatší chuť ji lze také vařit s kokosovým mlékem.
Často se používá jako základ asijských dezertů, například sladké lepkavé rýže, která se obvykle podává s čerstvým ovocem nebo slazeným kokosovým mlékem, či kokosových kuliček. Hojně se využívá také ve slaných pokrmech, jako je rýže s krevetami nebo lepkavá rýže s kuřetem vařeným v páře.
Tato odrůda rýže je bohatá na živiny: sacharidy, bílkoviny a vitaminy skupiny B… Je tedy vynikajícím zdrojem energie. Je však důležité zmínit, že lepkavá rýže je velmi kalorická, a proto by se měla konzumovat s mírou.
Divoká rýže
Divoká rýže pochází přímo ze Severní Ameriky. Jde o druh černé dlouhozrnné rýže, která ve skutečnosti pochází z vodní rostliny. Nepleťte si ji s asijskou černou rýží, jejíž zrna jsou menší a kulatější!
U této rýže se připravte na to, že v kuchyni strávíte trochu času: divoká rýže se musí vařit déle než ostatní druhy, se kterými jste se v tomto článku seznámili. Počítejte v průměru se 40 až 50 minutami, ale ta námaha za to stojí! Můžete ji vařit v páře, ve vodě nebo dokonce opéct, abyste zvýraznili její chuť.
Jako příloha ke grilovanému masu nebo v obilných salátech: divoká rýže se hodí do mnoha receptů.
Ačkoli je divoká rýže dražší než ostatní druhy, její jedinečná chuť a výživové přednosti z ní dělají skvělou volbu pro každého, kdo chce svůj jídelníček zpestřit.
Rýže bomba
Míříme do Španělska! Tato odrůda rýže pochází z oblasti Valencie. Rýže bomba se od ostatních odrůd liší svou schopností absorbovat velké množství tekutiny, podobně jako rýže arborio, a přitom si zachovat pevnou strukturu a jedinečnou chuť.
Ve španělských rýžových pokrmech, jako je arroz con pollo (rýže s kuřetem) nebo arroz al horno (rýže pečená v troubě), je naprosto fantastická. Skvěle se hodí na paellu, pro tento druh pokrmu je dokonce tou nejlepší rýží. Hledáte tradiční recept? Zkuste paellu s kuřetem.
