Člověk by si ji skoro spletl s petrželí. Mitsuba, dobře známá v japonské kuchyni, přitom za svým evropským protějškem v ničem nezaostává. Dokonce bych řekl, že pro milovníky aromatických bylinek může být příjemným objevem!
Co je mitsuba?
„Mitsuba“ znamená v japonštině doslova „tři listy“. Někdy se jí říká také „japonská divoká petržel“, „japonská třezalka“, „kamenná petržel“, „japonská petržel“… Jak už asi tušíte, je to aromatická bylinka s velkými zelenými listy, kterou Japonci používají do polévek, plněných taštiček (například do těsta na gyoza!), nudlových pokrmů a salátů.
Používá se také na ozdobení mnoha jídel, například oyakodonu. Řeknete si, že je to podobné jako s obyčejnou petrželí… Jenže mitsuba má trochu osobitější chuť než hladkolistá petržel, přestože patří do stejné botanické čeledi.
Odkud mitsuba pochází?
Mitsuba roste především planě v japonských, čínských a korejských lesích. Ve svém přirozeném prostředí může rostlina dorůst přibližně jednoho metru, při pěstování na zahradě bývá o něco menší.
V Japonsku má své příznivce už stovky let, a to jak pro svou chuť, tak jako rostlina do stínu. Podle tradice má také přinášet štěstí novomanželům. Není tedy překvapivé, že několik stonků mitsuby zdobí stoly a pokrmy, ale také svatební kytici.
Jak mitsuba chutná?
Chuťově se mitsuba podobá hladkolisté petrželi nebo kerblíku. Je svěží, jemná a lehce citronová. Pro mitsubu jsou charakteristické tóny celeru, anděliky a koriandru. S příchodem hezkého počasí je to ideální kombinace. Vařením mitsuba ztrácí svou chuť a převládne v ní hořkost.
Opravdu je tedy lepší konzumovat ji syrovou. Pokud vás to ale zajímá, v sušené podobě se mitsuba vyskytuje jen velmi zřídka. Mnohem častěji se používá čerstvá. U takové krásné bylinky na ozdobení je ostatně lepší, i z estetického hlediska, použít ji ještě čerstvou a svěží, dokud má plnou chuť.
Mitsuba a minari: jaký je mezi nimi rozdíl?
Občas se zaměňují také mitsuba a minari. Tyto aromatické bylinky je však třeba rozlišovat, především z hlediska chuti. Mitsuba je tedy jemná bylinka s tóny celeru a šťovíku. Minari má naproti tomu mnohem výraznější chuť.
Často se přirovnává k zelenému pepři. Navíc jde o vodní rostlinu, zatímco mitsuba roste v lesnatém prostředí. Jsou tedy opravdu odlišné.
Jak mitsubu používat v kuchyni?
Je dobré vědět, že mitsuba je jedlá celá, od kořene až po listy. Dokonce i semena a stonek, takže je nevyhazujte. Několik snítek mitsuby se často přidává do rychlých jídel, která nevyžadují příliš přípravy, například do salátů, aby jim dodaly ještě trochu svěžesti.
Listy mitsuby můžete posypat také nudlové pokrmy, rýži, sushi nebo vaječná jídla, jako je tamagoyaki či oyakodon. Dbejte na to, abyste ji přidávali až na konci přípravy a především ji nevařili, jinak získá dost nepříjemnou hořkost.
V Japonsku se mitsuba často používá k oživení polévky miso nebo ke zvýraznění chuti donburi, pokrmů z kuřecího masa či smaženého vepřového masa. Přidává se také do bochánku podávaného k misce ochazuke, tradičního japonského pokrmu z rýže a čaje.
Čím mitsubu nahradit?
Není překvapením, že mitsubu lze nahradit hladkolistou petrželí. Je to jedna z nejlepších náhrad. Použít ale můžete také kerblík, celerové listy, nasekaný koriandr…
Kde mitsubu sehnat?
Mitsubu nejsnáze seženete ve specializovaných prodejnách potravin. V Evropě tato rostlina zatím není příliš známá, proto je lepší obrátit se na osvědčené zdroje.
Navíc tak budete mít větší jistotu, že získáte autentický produkt. Bylinka se často prodává i s kořeny, takže se tomu nedivte. Zdá se, že ji lze pěstovat i doma, pokud jí zajistíte dostatek světla, chráněné stanoviště a směs zeminy, písku a výsevního substrátu.
Jak mitsubu uchovávat?
Mitsubu se stonky a kořeny můžete uchovávat v lednici v nádobě naplněné vodou (podobně jako kytici květin). Pokud se rozhodnete vše odříznout, můžete ji zabalit do mírně vlhkých utěrek a uložit do zásuvky na zeleninu. Podle toho, jak je čerstvá, vám vydrží přibližně týden.
